Petřínská rozhledna - Malá Strana

Rozhledna byla postavena u příležitosti jubilejní výstavy v roce 1891 na strategickém vrchu Petřín. Za pouhé 4 měsíce zde vyrostla pětkrát menší napodobenina Eiffelovy věže v Paříži, na jejíž vrchol se dostanete po 299 schodech. Cestou nahoru si můžete odpočinou v prosklené vyhlídkové galerii, která se nachází ve výšce 53 metrů. 

Rozhledna Tower Park Praha - Žižkovský vysílač

Žižkovský televizní (a rozhlasový) vysílač se nachází v pražské části Žižkov na rozhraní se čtvrtí Vinohrady. Díky jedinečné poloze v blízkosti centra Prahy je vyhledávanou atraktivitou nejen pro obyvatele Prahy, ale také pro zahraniční turisty. Dominanta a zároveň nejvyšší stavba hlavního města nabízí unikátní 360° vyhlídku s tematicky řešenými kabinami včetně interaktivní části, restauraci, café a bar a luxusní apartmá.

Rozhledna Obora v Zoo Praha

Rozhledna Obora je dřevěná rozhledna stojící v pražské zoologické zahradě. Dřevěná rozhledna ze smrkového dřeva o celkové výšce 18,5 metrů byla postavena během čtyř měsíců a slavnostně otevřena 13. června 2009. Její konstrukce odpovídá věži, která stála na nejvyšší hoře české části Jizerských hor Smrk od roku 1892.[1][2] Z vrcholu se otevírá rozhled na panorama Prahy, jemuž dominuje Pražský hrad.

Rozhledna Cibulka v Praze Košířích

Lesopark Cibulka pod stolovou horou Vidoule není možná všem Pražanům dobře známý, o to zajímavější však může být návštěva v tomto trochu zapomenutém koutě města v blížícím se podzimu. Ze zdejší 13,5 m vysoké kamenné rozhledny se v Praze naskýtá zcela neobvyklý pohled, kdy je téměř celý horizont pokryt lesem.

Rozhledna Velký Blaník

Roku 1835 byl na vrcholu Velkého Blaníku postaven triangulační jehlanec. Na jeho místě nechal vystavět kardinál František hrabě Schönborn v roce 1895 první blanickou rozhlednu. V roce 1914 pak byla pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště zbudována na Blaníku nová rozhledna. Jednalo se o 20metrů vysokou věž dřevěné otevřené konstrukce, na kterou se dalo vystoupat pouze po žebřících.

Rozhledna Veselý vrch u Mokrska

Rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska (489 m) je 42 metrů vysoká ocelová věž. V roce 1999 ji postavila firma Eurotel jako základnovou stanici veřejné radiotelefonní sítě. Přístupná je vyhlídková plošina ve výši 25 metrů, dostoupá se k ní po 137 schodech. Schody jsou průhledné a slabším povahám schopné trošku rozhoupat vnitřnosti, při pohledu shora se ale na tyhle malichernosti zapomíná.

Rozhledna na Senecké hoře u Pavlíkova

Rozhledna na Senecké hoře byla vystavěna v letech 2014-2015. Je vysoká 21,5 metrů. První vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 7,9 metru, druhý ve výšce 18,4 metru. Dolní část rozhledny vysoká necelých 8m má tvar pravidelného čtyřbokého komolého jehlanu, je zhotovena z betonu a zakončena spodním vyhlídkovým ochozem. Horní část rozhledny je vyrobena z lepeného dřeva, doplněna ocelovými prvky a s vyhlídkovým ochozem ve výšce cca 18m.

Rozhledna na Čápu

Čáp je se 786 metry n.m. nejvyšším vrcholem Adršpašsko-teplických skal. Rozhledna je tvořena středovým ocelovým sloupem s točitým ocelovým schodištěm, osm dřevěných hlavních sloupů je na čtyřech patkách. Celkově má rozhledna dvě nadzemní podlaží, příčle i táhla jsou z hraněného řeziva. Krov rozhledny je z dřevěných hranolů. Povrch střechy je plechový. Na vyhlídkovou plošinu je přístup přes točité schodiště.

Rozhledna Strážný vrch na Hřebečském hřbetu

Rozhledna je umístěna na Strážném vrchu (610 m) v oblasti Hřebečského hřebenu mezi Svitavami a Moravskou Třebovou. Rozhledna byla postavena v roce 2010 a má připomínat svým tvarem těžní věže. Rozhledna na Strážném vrchu je celkem 17 m vysoká a vyhlídka se nachází ve 14 m. Na vyhlídkovou plošinu vede 67 schodů a vidět jsou odstud za dobré viditelnosti Orlické hory a Kralický Sněžník a severní část Boskovické brázdy.

Rozhledna Poledník

Nejkrásnější výhled na celou Šumavu nabízí od roku 1998 rozhledna nad Prášilským jezerem, na vrcholu hory Poledník. Po neobvykle širokém schodišti můžeme vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie s výstavami prací na téma šumavské přírody. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem.

Rozhledna Goethova vyhlídka

Honosný pseudogotický cihlový objekt výletní restaurace s vyhlídkovou věží byl vystavěn v letech 1888-1889 podle projektu významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera na Výšině věčného života v lesích asi 2 km východně nad městem Karlovy Vary (Karlsbad). Slavnostní otevření výletní restaurace s rozhlednou se uskutečnilo dne 21. července 1889.

Pravčickán brána a zámeček Sokolí hnízdo - vyhlídka

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.

Rozhledna Ještěd

Vysílač Ještěd je symbolem Libereckého kraje a svojí polohou v 1012 metrech nadmořské výšky též dominantou severních Čech. Pro svoji jedinečnou architekturu získal Ještěd Perretovu cenu, stal se národní kulturní památkou a stavbou století. Ještěd (německy Jeschken nebo Jeschkenkoppe) je hora na severu Česka, jihozápadně od Liberce, nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. S prominencí 517 metrů jde o jednu z 10 nejprominentnějších hor v Česku.

Rozhledna Štěpánka - Kořenov

Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda (959 m) v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou. Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až 1892. Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba císařské krkonošské silnice.

Rozhledna Studenec u České Kamenice

Studenec je jednou z našich nejstarších železných rozhleden. Byla postavena roku 1888 a zároveň se jednalo o významný triangulační bod Čech. Rozhledna se nachází na vrchu Studenec (736 m) cca 25 km východně od Děčína. Na vrcholu Studence stála již od roku 1854 dřevěná vyhlídková stavba, kterou zde nechal postavit majitel zdejšího panství kníže Ferdinand Kinský.

Rozhledna Velký Chlum u Děčína

Rozhledna je celkem 19 m vysoká a vyhlídka se nachází v 16 m. Vede na ni 81 schodů. Je volně přístupná a nabízí výhledy na vrch Varnhošť s rozhlednou, mnoho vrcholků v Českém středohoří (Kletečnou, Milešovku, Děčínský Sněžník) i Českosaské Švýcarsko. Přístup vede z osady Horní Chlum, kde lze zaparkovat auto a vydat se po červené turistické značce asi 0,5 km, která začíná u železniční zastávky Děčín – St. Město.

Shilerova rozhledna  Kryry

Rozhledna byla postavena v letech 1905 - 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte).

Rozhledna Jedlová u Jiřetína - Lužické hory

Vyhledávané místo Lužických hor rozhledna Jedlová. Na jejím vrcholu naleznete zachovalou kamennou rozhlednu, ale také výtečnou restauraci. V zimě naopak jsou zde dobré podmínky pro lyžování. Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890.

Křížová cesta na Svatý kopeček

Křížová cesta na Svatý kopeček v Mikulově patří mezi první poutní místa na jihu Moravy a je jednou z nejstarších křížových cest v českých zemích.  Celá křížová cesta zahrnuje celkem 17 objektů: 14 kapliček křížové cesty, kapli sv. Šebestiána, zvonici a kapli Božího hrobu. Křížová cesta symbolizuje poslední cestu Ježíše Krista z Jeruzaléma na horu Golgotu (Kalvárii), kde byl ukřižován. 

Burianova Rozhledna na kopci Milenka

Burianova rozhledna (někdy také jen Milenka) je kamenná rozhledna, která se tyčí nad obcí Rudka v okrese Blansko, nad lesoparkem s jeskyní Blanických rytířů. Rozhlednu nechal v roce 1928 vybudovat kunštátský starosta František Burian, po kterém je také pojmenována. Rozhledna stojí na kopci jménem Milenka (580 m n. m.). Vyhlídková věž má podobu 18 metrů vysoké hranolovité stavby se zasklenou vyhlídková plošinou.

Rozhledna Babí Lom u Lelekovic

Rozhlednu Babí lom najdeme na jižním úbočí stejnojmenného vrcholku v nadmořské výšce 562 m. Rozhledna poskytuje malebný výhled východním směrem na Drahanskou vrchovinu, západním směrem na Žďárské vrchy a Českomoravskou vrchovinu, jihovýchodním směrem můžeme pozorovat zalesněné kopce Chřibů a Ždánického lesa a podíváme-li se jižním směrem, uvidíme část Brna s hradem Špilberkem.

Rozhledna "Na Podluží" u Nového Poddvorova

Rozhledna Na Podluží se nachází nedaleko obce Nový Poddvorov na Hodonínsku. Její pozinkovaná ocelová konstrukce je 30 metrů vysoká a má podobu ropné těžní věže. Připomíná tak, že region Podluží na Moravském Slovácku patří k nejznámějším nalezištím ropy na Moravě (ještě do nedávna byla okolní krajina těžebními věžemi poseta, dnes již tomu tak není). 

Jurkovičova rozhledna - Rožnov pod Radhoštem(Karlův kopec)

Jednou z nových dominant dříve lázeňského města Rožnov pod Radhoštěm je od roku 2012 Jurkovičova rozhledna. Své jméno dostala podle slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče, který, naštěstí, zanechal díky své tvorbě výraznou stopu také v našem kraji. Stručný popis rozhledny říká, že se zde kombinují dva základní materiály – kámen tvořící fundament stavby a dřevo zpracované tradičními tesařskými technologiemi.