Muzeum strašidel naleznete ve středověkém sklepení purkrabského domu čp.17 na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Expozici vytvořil tým nadšenců ve složení: Martin Ecler, Věra Vacková, Drahoslava Kolářová, Jiří Hašek, žáci ZUŠ Pelhřimov, učni SOU Pelhřimov a pracovníci Kulturních zařízení města Pelhřimova. Muzeum vzniklo za finanční podpory Kulturních zařízení města Pelhřimova a Fondu Vysočiny v roce 2002. 

Vystavené exponáty jsou repliky nadpřirozených bytostí, které se v okolí Pelhřimova skutečně vyskytují nebo vyskytovaly. Toto je doloženo nejen ve vyprávěních očitých svědků, ale i zapsáno ve vlastivědných sbornících. Exponáty jsou převážně z vosku, vyvedeny ve skutečné velikosti a jsou opatřeny podrobným popisem i charakteristikou svého chování. Ti, kdo se rádi bojí, se zde mohou pod kamennými klenbami setkat za doprovodu hrůzostrašných zvuků a válející se mlhy například s Bludným kořenem, Čarodějnicí, Bludičkami, Čerty, Drakem, Hejkalem, Klekánicí, Meluzínou, Polednicí.

Vystavené exponáty jsou repliky nadpřirozených bytostí

Bludný kořen

Popis: je podobný pokroucenému dřevu, má hnědavou barvu a chová se zcela nenápadně.
Výskyt: velmi vzácné strašidlo, vyskytuje se převážně na lesních cestách, ale lze se s ním setkat i v polích.
Pracovní doba: celodenní strašidlo, zvýšená aktivita zaznamenaná od soumraku do svítání.
Charakteristika: bludný kořen je velice nebezpečné zjevení, protože kdo ho překročí, zabloudí a jen s obtížemi hledá cestu zpátky domů. Lidé, kteří se s ním setkají, jej obyčejně mylně považují za obyčejný kus klacku. Proto pozor na lesních stezkách - je to strašidlo fikané a vynalézavé.

Čarodejnice (lidově Ježibaba)

Popis: někdy stará, jindy mladá žena, většinou v rozedraných hadrech, žijící v polorozpadlé chatrči.
Výskyt: velmi hojné strašidlo, nalezneme ji i v těch nejzapadlejších koutech kraje, zejména však na okrajích vsí a měst poblíž lesa.
Pracovní doba: čarodějnice jsou velice pilné, pracují, kouzlí, čarují i zaklínají po celých 24 hodin.
Charakteristika: je to velice staré strašidlo, protože první zmínky o něm nalezneme již v starověké Mezopotámii. Nejoblíbenější dobou čarodějnic však byl středověk, kdy o nich máme také nejvíc zpráv.Čarodějnice však musíme pozorně rozlišovat, existují totiž dva typy: typ první čarováním škodí lidem nebo dobytku, typ druhý naopak svými kousky sousedům pomáhá, a proto jej označujeme jako dobrý a kouzla těchto čarodějnic nazýváme bílou magií. Pozor - s oblibou se přeměňují v netopýry, hady a jinou noční havěť.

Skřítci Mezulíni

Popis: malinké strašidýlko, v některých rysech částečně podobné člověku.Jeho postava je však po kotníky zahalena dlouhými chlupy, které je chrání v Africe proti slunci, zde v Čechách naopak proti chladu.
Výskyt: tento druh byl do Čech dovezen z Afriky. Usadil se na Vysočině v několika starých opuštěných budovách, kde přebývá ve sklepních místnostech. Mimo svá doupata chodí pouze za účelem provádění rozpustilých kousků v okolí bydlícím starousedlíkům.
Pracovní doba: dle zdokumentovaných kulišáren, které tyto skřítci lidem provádějí pracují převážně ve dne, ale ojediněle se objevují i případy nočního provozu.
Charakteristika: již se Vám stalo, že Vám někdo obrátil hrabičky zuby nahoru těsně před tím, než jste na ně šlápli? A nebo Vám někdo přibouchl dveře, když jste zrovna stáli v pyžamu na chodbě ? A přesně takové kousky vyvádí Mezulíni. Jsou někde schovaní a jak je možné člověku vyvést nějakou lotrovinu, už jsou tam. Dělají to chytře a málokdy je při tom uvidíte.

Polednice

Popis: zjev pravděpodobně ženského pohlaví. Bývá skryta pod nevzhlednou plachetkou, z níž vykukují křivé kostnaté nohy a ruce. Tvář mívá většinou skrytou a odborníci tvrdí, že kdo se jí jednou podívá do očí, již nikdy se neusměje.
Výskyt: velice hojné strašidlo, jejich kumulace je v místech, kde bydlí rodiny s malými, zlobivými dětmi.
Pracovní doba: denní strašidlo operující v čase od 11,30 do 13,30 hodin. Mimo tuto dobu se skrývají daleko od lidí, protože jejich zlá moc je nepatrná.
Charakteristika: Velmi nebezpečné zjevení zvláště pro rozpustilé a neposlušné děti. Pohybují se v okolí lidských obydlí a uvidí-li venku v čas polední samotné dítě, zmocní se ho a takovému dítěti už není pomoci. Jsou známé i případy, kdy vnikly do lidského obydlí a odnesly zlobivé dítě, které po obědě hezky neleželo ve své postýlce. Příbuzný druh s klekánicemi, které vykonávají obdobnou činnost v nočních hodinách.

Vodník

Popis: malý, zelený mužíček s velkýma očima, rozšklebenou pusou zelenými vlasy a vousy. Chodí s oblibou v zeleném oblečku, doplněném o cylindr s červenou pentlí.
Výskyt: v řekách, rybnících, tůních, potůčcích, kalužích, větších studánkách, prostě všude, kde je voda.
Pracovní doba: nelze přesně určit, je to strašidlo univerzální. Lze se s ním setkat ráno, v poledne i o půlnoci, kdy se také s oblibou proměňuje v bílého koně, raka či žábu.
Charakteristika: Jedná se o bytost, u které je badatel na rozpacích, je-li dobrá či zlá. Co se týče jeho života, je o něm známo, že obývá dna rybníků, tůní či jezírek, kde brání všem novotám. Nepotrpí si tedy na přepych, ke spokojenosti mu stačí ryby a nezbytná fajfka tabáku, ze které nikdy neubývá. Je neomezeným králem ve své vodní říši a pečlivě střeží spoustu hrnečků, ve kterých vězní duše utopených nešťastníků. Jeho pracovní náplň tvoří škádlení, lekání a v případě zlých vodníků i topení lidí. 

 * dle otevírací doby Galerie M

Akuální a podrobnější informace na www.pelhrimovsko.cz/strasidla/

ADRESA:

Muzeum strašidel

Masarykovo nám. čp.17

393 01     Pelhřimov

Mapa - J. Čechy - Vysočina – Pelhřimovsko - Muzeum strašidel Pelhřimov