Navštivte unikátní galerii v přírodě  v Horce nad Moravou. Stavby a instalace slouží jako místa setkání s přírodou i s dalšími lidmi a jsou otevřené pro vaše prožitky. Místa v galerii navrhli známí čeští výtvarníci jako František Skála a Miloš Šejn. Přírodní galerie je přirozená vstupní brána do přírody Litovelského Pomoraví.

• Projděte si galerii v přírodě jen tak sami nebo se zastavte na informačním centru pro klíče od Rajské zahrady a Sluneční hory.

• Odhalte tajemství galerie v přírodě v jedné z pátracích her.

• Vybaveni badatelskou taškou se vydejte na průzkum života v okolí.

• Přjďte na některou z akcí pro rodiče s dětmi nebo besedu

• Objednejte si komentovanou prohlídku nebo dokonce celodenní výlet.

• Galerie v přírodě jako vstupní brána do Litovelského Pomoraví

Vydejte se na výlet do Litovelského Pomoraví do krajiny lužních lesů, bílých sněženek, medvědích česneků a temných, bahnem vonících říčních vod řeky Moravy. Vítejte v labyrintu koryt, propojených říčními rameny a tůněmi, ve kterých žijí skutečné zvířecí zvláštnosti podobající se prvohorním trilobitům. Doprovází je pestrobarevný svět vodních rostlin, křičících vodních ptáků, sov a bobřích kolonistů. Vítejte v říční krajině, ze které vystupuje vápencový vrch Třesín, v jehož nitru se skrývají Mladečské jeskyně s největší hadí jeskyní v Evropě. Navštivte také informační středisko CHKO Litovelské Pomoraví na Šargouně nedaleko Litovle. Podívejte se zden na 3D film o Litovelském Pomoraví a prohlédněte expozici o včelařství.

Zážitková Prohlídka - Novozámecký romantický areál

Podíváme se jinýma očima na známá místa kolem zámku v okolí Mladečských jeskyní a zkusíme si představit krajinu jak o ní přemýšleli krajinní architekti před dvěma sty lety. Novozámecký park nám poskytne kontext pro hlubší pochopení smyslu galerie Domu přírody Litovevelského Pomoraví.

• trvání 7 hodin (dopolední výlet, oběd, přestávka, komentovaná prohlídka)

• pěší trasa 3 km dopoledne +1 km odpoledne, lze přizpůsobit

• cena 270 Kč/os zahrnuje služby průvodce po celý den a oběd (menu dle domluvy)

• počet účastníků 18–50, nad 40 účastníků program se dvěma průvodci

Novozámecký romantický areál

Anglický romantický park v Nových Zámcích vystavěli Lichtenšteinové na přelomu 18. a 19. století. Podoba areálu vznikla podle záměru stejných tvůrců, kteří vytvářeli známější a rozsáhlejší prostor v Lednicko – Valtickém areálu. Přestože byl park u Nových Zámků drobnější a je také méně zachovalý, každého návštěvníka překvapí, s jakou silou romantické stavby dodnes působí. Procházka po tomto areálu patří i dnes k největ ším zážitkům při putování jedinečnou přírodou Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.

Zážitková Prohlídka - Galerie v přírodě

Budeme vám vyprávět příběh galerie v přírodě. Přiblížíme jak uvažovali autoři staveb a možná i jejich předchůdci, budovatelé romantických areálů. Upozorníme na pozoruhodné detaily. Vzpomeneme na historky z výstavby. Budete mít příležitost lépe porozumět geniu loci, které vytvořili František Skála, Miloš Šejn, Miloslav Fekar, Marcel Hubáček a další.

Rajská zahrada

Rajská zahrada rostlin a živočichů Františka Skály je místem určeným k rozjímání. Pootevření kormidla se návštěvníkům odhalí svět veřejnosti přístupné klášterní zahrady, rajský dvůr s kašnou a s bronzovou fontánou ve tvaru větve, s květinovými kruhy a celou řadou dalších stavebních detailů. V druhé nepřístupné části je vesnický dvorek s jezírkem pro vážky, žáby, čolky a potápníky. U zdi vpravo za jabloní je písek pro údržbu mlatové plochy. V zadní části je chlév pro ovce a kozy, slepičárna. Pastva je plánována vně objektu díky průchodu s okenicí a dřevěným můstkům. Nad chlévem je mnišská cela správce, který prostor neustále střeží. Na dvorku je studna pro napájení kašny. Vedle ní je ve zdi luxusní nezařízená nora. Na tyči je krmítko pro ptáky s pěveckými tribunami, houpačkami, větrnou vrtulkou a budkou. Veškeré výklenky a místa na trámech pod střechou jsou určena výhradně ptákům a záleží na jejich vzájemné dohodě. Přednost v podloubí mají vlaštovky. V objektu je umístěno pět houpaček pro mouchy, na trámech a na zdi spí pět baboček. Na jižní straně zahrady je pět otvorů pro netopýry, na severní pak ubytovna s bidýlkem pro menší sovu. Keře, popínavé rostliny a trvalky jsou dílem Jiřího Sádla a Ondřeje Fouse.

Zahrada slunce a stínu. Zahrada trvale udržitelného rozkladu. Harmonie původních stavebních materiálů a estetiky lidových staveb s přírodou. Hold ruční práci proti diktátu technologií. Prostor, proporce, nepřesnosti, život, detail, vůně, zvuk, ticho, oblaka, vlající prapory, hra života, stínů a slunce na reliéfu zdí, siluety rostlin na zdech, vážky a bubliny na jezírku, pohyb a zpěv ptáků, křivky tekoucí vody, tančící kapky, železitý povlak na kašně, vůně květin, je Zde možno ležet, sedět, postávat, Zírat do prázdná, vkládat ruce do otvorů ve zdi, Zírat střílnou na strohý nízkoenergetický dům, promlouvat k motýlům, vytvářet stereo zvuk a naslouchat mu u vchodu, tančit a objímat sloupy.

Sluneční hora

Sluneční hora Miloše Šejna je umělý krajinný útvar nabízející průnik do pritmí jejího nitra či vystoupáni na travnatý vrchol. Z vrcholu je možné se rozhlédnout po okolí historické krajiny Pomoraví. Hora překrývá potok a obsahuje labyrintické přístupové chodby k jeskyni se studnou a řadou míst a objektů, určených k nejrůznějším způsobům rozhovorů. Čtyři živly, čtyři osobité niky v okolí centrální studny, příležitosti pro snové vnímání podob.

Nad vodní hladinou Studnice a nad vrcholem celé hory jsou zavěšeny dva zvony, vnitřní věnovaný Zemi a vodě, horní odkazující ke slunci a větru. Podzemní prostory jsou místem intimního setkání člověka a Země. S pomocí uměleckého ztvárnění probouzí lidskou představivost, dotyky těla a Země poskytují zcela zásadní vizuální, hmatové, sluchové, čichové, chuťové a další Zkušenosti. Přítmí, tma, vlhkost, chlad, šumění pramene, pableskující odrazy světel, tušení tvarových siluet i mnohonásobná echa - to vše má sílu vést návštěvníka ke zdroji vlastního dětství i dětství světa.

Procházíme-li nitrem hory od jižního vstupu přes jeskyni po výstup severní chodbou, míjíme Luční bránu, Místo prvních rozhovorů červeného jaspisu, Karneolové opření, Černé zrcadlo, Růženínové srdce /Studniční zvon, Křeslo snění, Lože zářivé noci, Sluneční poklek, Místa pro prst, Místo tichého stání, Chalcedonový hlas, Křišťálové čelo, Niku země / Niku větru/ Niku vod/ Niku slunečního ohně, Klenbu ametystu, Lesní bránu, Sluneční Zvon. Sluneční hora je horou otázek, které člověka napadají: Kdo jsem, co dělám, kam směřuji?.

Svět hory za kamennými portály Z vápence lomu Vitoul ukrývá plno tajemství. Každý vstup do hory je neopakovatelný, vždy odhaluje specifickou situaci při setkání s živly. Studna hory je srdcem celého areálu, v chodbách lze nalézt krápníkové útvary pocházejících Z lomu Vítošov a také kameny sluňáky, které kdysi dávno byly inspirací pro název Sluňákov.

Lesní chrám

Lesní chrám Miloslava Fekara je součástí severní části areálu Domu přírody Litovelského Pomoraví. Vystavěn Z dubových sloupů je místem zasvěceným Slunci, jeho putování po obloze. Nejblíže ke Slunci je vrcholová vyhlídka v podobě koše. Na její podlaze je umístěn obrazec poukazující k síle Slunce a jeho významu pro lidský život. Vnitřní prostor chrámu pak propojuje dráhu Slunce s životními osudy a povahou každého Z nás. Od východu po západ, od světla po tmu, od zrození po smrt. 

Čtyři lavice Zde tvoří kruh, ve kterém lze rozpoznat čtyři roční období, čtyři světové strany, čtyři přírodní živly. Podle data narození tak můžeme zkoumat svou povahu, přiřadit k ní znamení klasického zvěrokruhu nebo ,,sluňákovského zvěrokruhu", který využívá živočichy typické pro Litovelské Pomoraví. Lze se zamyslet také nad významem Keltského stromového kalendáře a nad hlavními rysy našich povah. Vertikální tyče ukazují pozici letního a Zimního slunovratu a rovnodennosti.

Chrám slouží jako přírodní učebna a také k relaxaci v objektu Zasvěcenému přírodě. Vybízí všechny návštěvníky k živelné hravosti v otevření se přírodním živlům v jeho okolí. Miloslav Fekar je také autorem Kouzelného lesa v okolí chrámu, mostů, posezení, dřevěného ohniště, posezení k odpočinku před nízkoenergetickým domem a před kolárnou.

Kouzelný les poznání

V prvním laloku jsou umístěny převážně objekty ze dřeva. S jejich pomocí lze vnímat odstíny zvuků, tvarů a barev, poznávat dřeviny Litovelského Pomoraví, stáří stromů, rozpad hmoty, vznik a zánik jako součást přírodních přirozených koloběhů. Jsou zde umístěny objekty: stromovník, stromový xylofon, rozpad a stáří stromu, stromový telefon.

Kouzelný les zvuků

Kovové a kombinované objekty pro prožití pohybu ptáků, zvěře, vody a větru. Jsou Zde kovové píšťaly pro zachycení zvuku větru. Na dalším kovovém objektu je možno napodobit rukama pohyb křídel při ptačím letu. A jeden hravý prvek vypráví o důležitosti zadržování vody v krajině.

Kouzelný les pocitů

Pocitová stezka, která je tvořena proměnou živé hmoty stromu. Procházka mezi stromy a v jejich úkrytu umožňuje pocítit jejich přírodní sílu, stín, vůni, barevnost. Část stezky je tvořena tunelem Z ohýbaných stromků.

Ohniště zlaté spirály

Ohniště Marcela Hubáčka je obkroužené kamennou zdí s půdorysem ve tvaru „Zlatého řezu". Na zdi lze v blízkosti ohniště sedět, zeď' se postupně zvedá, aby na svém konci směřovala ke kořenům vysazené lípy, jako symbolu sepětí tepla ohně s tepem života. Prostor pro rozhovory, vyprávění příběhů, zpěvy, tance, který umocňuje spirála, jejíž tvar vidíme nejen kolem sebe, ale také v řadě tvarů u rostlin i živočichů a dokonce ve strukturách vesmíru. Rozhovory a sdílení příběhů mezi lidmi, a také mezi lidmi a přírodou, umocňují ve zdi vytvořená kamenná okna.

Oheň a ohniště jako symbol lidské činnosti v krajině. Byl od nepaměti součástí lidských rituálů, posvátných obřadů a iniciačních procesů. Podvědomě si ho každý nese v sobě, patří k počátkům člověka a často je také spojován s jeho koncem. Oheň, který je umístěn v „oku“ spirály, evokuje v malém mléčnou dráhu a potvrzuje stálé opakování se mikrokosmu v makrokosmu. Jak dole, tak nahoře. Spirálu tvoří kompaktní a značně tvrdé kameny z Kamenolomu Bělkovice, který leží Zhruba 17 kilometrů severně od Olomouce a je Známý jako místo jedněch Z nejkvalitnějších drob na Moravě. Kámen byl zvolen vzhledem k jeho dřívějšímu použití u obou vstupů nízkoenergetického domu.

Ovce v přírodní galerii

Na pozemcích přírodní galerie Domu přírody Litovelského Pomoraví můžete potkat stádečko ovcí. Ovečky obvykle putují po rezervacích na Střední Moravě a starají se tak o zachování lučních společenstev v dobrém stavu. Když mají zrovna „volno“ potkáte je u nás v přírodní galerii. Bývá to přes léto nepravidelně a v zimě tu naopak stráví většinu času. Ovečky vlastní a starají se i ně lidé ze sdružení Saggitaria.