Mezinárodní odborná on-line konference na hlavní téma »BRICS a nové uspořádání světa« se uskutečnila 10. září 2023. Kulatého stolu se zúčastnili zástupci ruských, čínských, arabských a zahraničních politologických, ekonomických, sociálních a právních oborných kruhů s aktuálními prezentacemi na toto téma o procesu probíhání výstavby nového světového řádu a multipolárního ekonomického systému.

Doktorka Vladimíra Vítová (ANS) porovnala hned několik zásadních rozdílů mezi EU a BRICS – ekonomických a politicko – koncepčních.

Evropská unie je součástí tzv. Západu a nejvýznamnější země EU jsou součástí G7. Proto nejprve porovnám země G7 a země BRICS. Jedná se o dva nejvýznamnější globální bloky. V současné době zabírají státy BRICS přibližně 26,6 % územní plochy všech zemí a žije v nich 42,2 % obyvatelstva planety. Země G7 mají za zády zhruba 800 milionů obyvatel, země BRICS sdružují přes 3,2 miliardy lidí. Za rok 2022 země BRICS vyprodukovaly 31,5 procenta PPP (parita kupní síly) upraveného HDP světa, zatímco G7 vyprodukovala jen 30,7 procenta.

A nyní konkrétně k EU: Současná EU je centrálně organizovaná a smluvně zaručená dominance nadnárodních finančních a hospodářských kartelů nad národními státy a jejich demokratickými institucemi. Nejedná se o rovnoprávné postavení států v rámci EU, ale o jejich podřízení nadnárodním korporací. Zájmy států nejsou v EU zohledněny, ale oproti tomu zájmy nadnárodních korporací zohledněny jsou. EU volá po zrušení národních států, BRICS  ne. EU je součástí finančního systému založeného na dolaru, BRICS ne.

Poslední rok země EU neupřednostňovaly vlastní růst, ale dávaly přednost obraně a financování války na Ukrajině. Zemím EU nevyšly snahy zavléci země BRICS do konfliktního přístupu k Rusku. Na země EU dopadly negativně sankce, které samy vyhlásily Rusku. EU se začíná jevit  jako „společenství stagnace“ a BRICS jako úspěšné spolehlivé  atraktivní společenství. Na rozdíl od EU má BRICS závazek neovlivňovat vnitřní záležitosti členských států.

Falešné vidění světa ze strany evropských politiků. Oni chápou EU jako elitní klub, kam prý chce patřit každý.

Elity EU mají iluzi o vlastní výlučnosti a dělí národy na první, druhou a další kategorie, což samozřejmě odporuje přirozeným principům života. EU není zdrojem prosperity, ale úpadku. To je realita. Média v EU informují o zemích BRICS nepravdivě, zkresleně a velmi málo. Politici jasně praktikují politiku dvojího metru. Je to otázka, zdali vědomě lžou anebo zdali věci neznají. Úroveň tzv. elit v Bruselu a v jednotlivých státech EU je tristní. Česká republika může sloužit jako příklad.

Kolik států se hlásí do EU a kolik států se hlásí do klubu BRICS?

Úspěšná integrace se pozná tak, že její součástí chce být každý. Na základě této teze evropské elity chápou EU jako elitní klub, kam chce prý údajně každý. Nedokážou vidět realitu. Realita je takováto: zájemci o členství v EU jsou dnes Ukrajina, Albánie, Moldavsko a Makedonie – tedy země z druhé poloviny světového žebříčku HDP. O členství v BRICS projevilo zájem přes čtyřicet zemí světa. Buď chtějí vstoupit anebo chtějí alespoň status podporovatele. Jedná se o země z Asie, Blízkého východu i Afriky a Latinské Ameriky.

Zajímavým příkladem je Turecko, které třicet let bez úspěchu jednalo o přistoupení k EU. A teď raději vyjednává o přistoupení k BRICS.

EU vyžaduje pouze jediný typ ekonomiky a pouze jediný typ politického uspořádání. Integrace BRICS není spojena s politickou ideologií.

Integrace BRICS – na rozdíl od integrace  EU – není spojena s žádnou politickou ideologií. Jediným heslem je ekonomický rozvoj a spolupráce. Podle Lisabonské smlouvy musí mít země EU je jeden model společensko-ekonomického uspořádání. Tzv. neoliberální kapitalismus – otevřené tržní hospodářství s volnou soutěží. Jednotlivým státům je zakazována  jakákoliv regulace a intervence.  Jde o hospodářskou totalitu „neomezeného trhu“. V případě nedodržení hrozí sankce. To znamená, že o „národní“ politice každého státu je rozhodnuto již před volbami a to zcela bez ohledu na jejich výsledek. Institucionální rámec euro-smluv totiž platí pro státy. Euro-smlouvy jsou závazné a nadřazené národní legislativě. BRICS nevyžaduje, aby všechny země měly stejný společenský a ekonomický model.

EU chce přistupovat k zemím BRICS jako celek. Samostatná jednání jednotlivých zemí EU nepovažuje za žádoucí.

EU chce, aby v otázkách celosvětového významu nebo otázkách souvisejících s globálním řízením byla hlavně EU sama účastníkem rozhovorů se skupinou BRICS. Celkovou koordinaci zahraniční politiky EU vůči skupině BRICS zajišťuje vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Má tento úkol – cituji: „Zajišťuje jednání se zeměmi BRICS jednotný a systémový přístup k zahraniční politice zaměřený na obecné dodržování zásad právního státu a demokratického řízení. Snaží se zlepšit politický dialog se zeměmi BRICS o dodržování lidských práv a sociálních a environmentálních norem“

Nyní se rozhoduje o budoucím modelu uspořádání světa. Zda půjde o světový řád podle ruského světa a světa zemí BRICS, kde všechny národnosti, národy naleznou na této planetě své místo a zachovají si svou národní kulturu a budou se moci rozvíjet v přátelské a kooperativní atmosféře. Anebo zda to bude politika zlaté miliardy, která je realizována nekonečnými válkami Západu, kdy raboval všechny bez rozdílu a formoval kolonialismus a neokolonialismus. Některým národům se upírá možnost na existenci a rozvoj a globalisti z nich dělají jen jakési pomocné obyvatelstvo.

Bohužel Československo se dostalo po roce 1989 do područí Západu  a Evropské unie. Stalo se to zradou  československých elit i zradou elit tehdejších zemí socialistického tábora. Česká republika je nyní kolonií Německa a krmelcem Evropy. Veškerý průmysl je zničen anebo prodán zahraničním korporacím. Jsme jen otroky ve vlastní zemi. Politická strana Aliance národních sil, které jsem předsedou, má v programu vystoupení z EU a NATO a podání žádosti o členství v klubu BRICS.

(brom)