25. února bylo zveřejněno stanovisko a návrh na dohodu o uzavření konfliktu na Ukrajině. Spojené státy Americké ale i současné současný ukrajinský režim tento návrh velmi nepromyšleně de facto odmítl. Důvody jsou možná v něčem pochopitelné a v jiném nepochopitelné, ale v samotném výsledku sledují jiné cíle, než uzavřít tuto tragickou ukrajinskou válku kde se veřejně angažují tak-měř všechny státy aliance NATO. Bohužel odsoudili tento mírový návrh Čínské lidové republiky, aniž by celý dokument podrobně analyzovali, vyhodnotili. Musím konstatovat, že tento dokument má ve své DNA zakódováno úplné řešení konfliktu, ze samotné globální úrovně, které pochopitelně v důsledku určují samotnou politiku na všech nižších úrovních. To je elementárním základem tohoto dokumentu.

Dále jsou vyjádřeny všechny aspektu principů vzájemného uznání, bez níž nelze vedle sebe žít v společenské, politické, ekonomické, sociální a kulturní harmonii.

Co vlastně konkrétního zaznělo v předloženém mírovém dokumentu a co vlastně Ukrajina a státy NATO v čele s USA odmítlo. Tak tedy především jak jsem již uvedl princip vzájemného respektu suverenity ke všem zemím světa. Cituji: »Všeobecně uznávané mezinárodní právo, včetně cílů a zásad Charty OSN, musí být přísně dodržováno a je třeba podporovat rovné a jednotné uplatňování mezinárodního práva a odmítnout dvojí standardy«.  Dále: »Opustit mentalitu studené války a bezpečnosti regionu by nemělo být dosahováno posilováním nebo rozšiřováním vojenských bloků. Složitý problém nemá jednoduché řešení. Všechny strany by měly v souladu s vizí společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti a s ohledem na dlouhodobý mír a stabilitu«.

Bez ukončení nepřátelství nelze s nikým jednat se zásadním výsledkem vlastního řešení jednotlivých principů i konkrétních úkolů. V dokumentu zní, že všechny strany by měly podpořit Rusko a Ukrajinu v tom, aby pracovaly stejným směrem a co nejrychleji obnovily přímý dialog s cílem postupně deeskalovat situaci a nakonec dosáhnout úplného příměří. Musí dojít k obnovení mírových rozhovorů s reálnou představou jak ukončit tuto krizi aby mohlo dojít ukončení zabíjení lidí v této vojenské operaci. Čína se iniciativně nabídla, že v tomto konfliktu sehraje nadále konstruktivní roli.

Dalším zásadním bodem je urychlené řešení humanitární krize na tomto teritoriu. Humanitární operace by se měly řídit zásadami neutrality a nestrannosti a humanitární otázky by neměly být politizovány. Z tohoto vyplívá jednoznačná ochrana civilistů a válečných zajatců. Strany konfliktu by měly přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo, zásadně se vyvarovat útoků na civilisty nebo civilní zařízení, chránit ženy, děti a další oběti konfliktu a respektovat základní práva válečných zajatců.  

Samostatnou a velmi významnou kapitolou je otázka zachování bezpečnosti jaderných elektráren. V dokumentu se píše: »Čína se staví proti ozbrojeným útokům na jaderné elektrárny nebo jiná mírová jaderná zařízení a vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní právo včetně Úmluvy o jaderné bezpečnosti (ÚJB) a rozhodně předcházely jaderným haváriím způsobeným člověkem«. S tím souvisí, a je provázáno snížení strategických rizik, okolo jaderných zbraní a tyto zbraně nesmí být použity. Jaderné války nesmí být v žádném případě vedeny. Čína je proti výzkumu, vývoji a použití chemických a biologických zbraní jakoukoli zemí za jakýchkoli okolností.

Musí dojít k usnadnění vývozu obilí, kdeiniciativa spolupráce v oblasti celosvětové potravinové bezpečnosti, kterou navrhla Čína, představuje schůdné řešení celosvětové potravinové krize.

A konečně na to je navázáno také Zastavení jednostranných sankcí, což bylo pro odmítající strany údajným zásadním nesouhlasným bodem. Ano, Čína se staví proti jednostranným sankcím nepovoleným Radou bezpečnosti OSN, protože si je vědoma jak to Evropu a světovou ekonomiku ohrožuje, tudíž apeluje na zodpovědnost a racionální přístup také udržení stability průmyslových a dodavatelských řetězců. Je nutné vyvinout společné úsilí, aby se zmírnily vedlejší účinky celosvětové krize a mohlo se začít s podporou obnovy po skončení konfliktů.

Mezinárodní společenství musí přijmout konkrétní opatření na podporu postkonfliktní obnovy v konfliktních oblastech. Čína je připravena sama poskytnout zásadní pomoc a hrát v tomto úsilí konstruktivní roli.

Jestliže tento návrh Transatlantické země, většina zemí EU a Ukrajina odmítli, jejich cíle nejsou mírového charakteru a to se prostě musí změnit a rozhodně je lepe dříve než později. Čím dříve, tím mírnější následky budou dopadat na všechny země, jelikož tato Ukrajinská krize je navázána na všechny zásadní společenské řídící procesy globální úrovně. Čínská lidová republika je si tohoto vědoma a tvrdě tlačí na zúčastněné strany jelikož jasně ví, že to nemůže v konečném důsledku stejně skončit jinak, než mírovou dohodou.

Roman Blaško