V Šanghaji začíná 5. ročník čínského mezinárodního veletrhu dovozu (CIIE). Letos se výstavy zúčastní 145 zemí, regionů a mezinárodních organizací. Akce se účastní více než 280 podniků z 500 nejlepších světových firem a průmyslových gigantů.

Akce se koná v šanghajské čtvrti Lujiazui, která se nachází na břehu řeky Huangpu v nové oblasti Pudong, je jedním z nejvlivnějších finančních center v Číně. Sídlí zde několik nadnárodních korporací a ikonických budov, včetně šanghajské rozhlasové a televizní věže Oriental Pearl, šanghajské věže Jinmao a šanghajského Světového finančního centra. Slavnostní zahájení je možné sledovat zde.

Od roku 2018 slouží tento každoroční veletrh jako otevřený kanál pro mezinárodní investice a zakázky, což je součástí snahy Číny otevřít svůj trh světu.

Vystavovatelé na předchozích čtyřech veletrzích uvedli podle čínského ministerstva obchodu více než 1500 nových produktů, technologií a služeb a získali předběžné nabídky v hodnotě více než 270 miliard amerických dolarů.

Mnoho špičkových výrobků zde bude mít debut, včetně humanoidního robota Tesla Optimus, který používá výkonnou technologii počítačového vidění konzistentní s automobily, a fotopolymerových 3D tiskáren Evonik Industries AG, které jsou vhodné pro výrobu pevných materiálů odolných proti nárazům.

www.youtube.com/watch?v=m2nQzbOzEKI&feature=emb_imp_woyt 

Rostoucí spotřebitelský trh

CIIE otevírá společnostem po celém světě příležitosti vstoupit na čínský trh, který rychle roste v důsledku rostoucích příjmů a větší kupní síly čínských spotřebitelů. V průběhu roku 2021 se podle oficiálních údajů HDP Číny na hlavu zvýšil na asi 81 000 jüanů (11 203 amerických dolarů) a disponibilní příjem na hlavu se od roku 2012 více než zdvojnásobil.

Současně s tím vstupuje více lidí do třídy se středními příjmy s velikostí 400 milionů lidí v roce 2022 oproti 100 milionům před deseti lety. Rostoucí kupní síla ukazuje na potenciál čínského trhu, ke kterému mohou firmy, ať už velké nadnárodní společnosti nebo malé start-upy, získat přístup.

Čínský obchod se zbožím a službami se zvýšil ze 4,4 bilionu amerických dolarů v roce 2012 na 6,9 bilionu v roce 2021 a zaujal první místo na světě.

Ve stejném období se skutečné využití zahraničních investic Čínou zvýšilo téměř o 63 procent. Podle oficiálních údajů bylo založeno více než 47 000 podniků se zahraničními přímými investicemi (bez bankovnictví, cenných papírů a pojišťovnictví).

Optimalizace podnikatelského prostředí

V posledních několika letech Čína dosáhla zlepšení svého podnikatelského prostředí zlepšením služeb regulace trhu. Ve zprávě Světové banky v roce 2020 o snadnosti podnikání se Čína zařadila na 31. místo ze 190 zemí a regionů, což je zlepšení ze 78. místa v roce 2018.

V roce 2019 Čína vydala nařízení o optimalizaci podnikatelského prostředí, první oficiální dokument, který objasnil souvislost mezi ochranou práv duševního vlastnictví a podnikatelským prostředím.

V rámci nařízení jsou chráněni tuzemští investoři a tržní subjekty, a zahraniční fyzické osoby a korporace mohou získat platný patent nebo ochrannou známku od čínských úřadů pro správu duševního vlastnictví, pokud splňují zákonná pravidla zákona o duševním vlastnictví.

V roce 2021 bylo vybráno šest ekonomicky rozvinutých měst, aby převzala vedení při rozvoji mezinárodních center spotřeby. Vláda také v roce 2022 zveřejnila novou směrnici, která má zmírnit tlak na malé podniky a chránit legitimní práva tržních subjektů.

Od doby, co byl v roce 2020 zaveden zákon o zahraničních investicích, Čína přijala opatření na podporu zahraničních investic a podporu otevírání na vyšší úrovni, včetně usnadnění přístupu na trh obchodu se službami a investic a zvýšení podílu obchodu se zbožím s nulovým clem.

Podle oficiálních údajů Čína zatím podepsala 19 dohod o volném obchodu s 26 zeměmi a regiony a objem obchodu mezi Čínou a jejími partnery volného obchodu tvoří asi 35 procent celkového zahraničního obchodu země.

V roce 2017 vydala Čína první negativní seznam zahraničních investic, na který byla zapsána odvětví, ve kterých jsou investice soukromých společností zakázány nebo omezeny.

Nejnovější verze negativního seznamu zveřejněná v roce 2021 snížila počet omezujících opatření z 33 na 31 a pro zóny volného obchodu z 30 na 27. Zkracování seznamu je součástí úsilí Číny o usnadnění otevírání na vyšším stupni za účelem přilákání zahraničních investic.

»Během posledního desetiletí Čína plně využila domácí a zahraniční trhy a zdrojů na nich, aby rozšířila svůj zahraniční obchod a hospodářskou spolupráci a vytvořila nové paradigma otevírání se vnějšímu světu,« řekl CGTN Chen Jian’an, místopředseda Čínské rady pro podporu mezinárodního obchodu. »Pořádání významných výstav, jako je CIIE, ukazuje čínskou iniciativu otevřít svůj trh světu,« dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching k příležitosti zahájení veletrhu v Šanghaji zdůraznil, že Čína bude podporovat různé strany a země při sdílení příležitostí velkého čínského trhu, urychlí výstavbu silného domácího trhu, bude podporovat aktualizaci a modernizaci obchodu se zbožím, inovovat rozvojový mechanismus obchodu se službami, rozšíří dovoz kvalitních produktů, založí demonstrační zónu spolupráce v elektronickém obchodu. »V rámci Hedvábné stezky Čína vybuduje národní demonstrační zónu inovačního rozvoje pro obchod se službami, podpoří inovační rozvoj obchodu a podpoří společné budování iniciativy Pásmo a stezka s vysokou kvalitou,« uvedl Si.

Čína bude podle něj podporovat různé strany a země při sdílení příležitostí systematického otevírání, bude neustále rozšiřovat systematické otevírání z hlediska pravidel, řízení a standardů, bude dobře implementovat novou verzi »Katalogu na podporu zahraničních investic«, prohlubovat výstavbu národní demonstrační zóny inovačního rozvoje pro obchod se službami, přijme strategii testovací zóny volného obchodu, zrychlí výstavbu přístavu volného obchodu na ostrově Chaj-nan a bude hrát roli komplexní a testovací platformy pro reformy.

»Čína bude podporovat různé strany a země při sdílení příležitostí na posílení mezinárodní spolupráce, bude se komplexně podílet na vyjednávání o reformě Světové obchodní organizace, bude podporovat usnadnění a liberalizaci obchodu a investic, bude podporovat koordinaci mezinárodních makroekonomických politik, společně kultivovat novou energii pro globální rozvoj, bude společně podporovat přistoupení ke Komplexní a progresivní dohodě o Transpacifickém partnerství a Dohodě o partnerství v digitální ekonomice, bude rozšiřovat síť zón volného obchodu s vysokými standardy pro svět, bude pevně podporovat a pomáhat rozvojovým zemím v urychlení rozvoje a bude podporovat budování společenství osudu lidstva,« konstatoval čínský prezident.

(pr)