Americká ministryně financí Janet Yellenová nedávno při účasti na schůzce ministrů financí G7 a guvernérů centrálních bank vyzvala ke „koordinované akci“ proti takzvanému „ekonomickému nátlaku“ Číny. Toto je řeč zloděje, který křičí „Chyťte zloděje!“ Fakta jsou nejlepším důkazem toho, kdo je veteránem ekonomického nátlaku a kdo je obětí.

Když už mluvíme o „nátlaku“ v mezinárodních vztazích, samotný tento koncept byl vynalezen a praktikován Spojenými státy. V roce 1971 Alexander George, profesor Stanfordské univerzity ve Spojených státech, poprvé navrhl koncept „donucovací diplomacie“, který byl shrnut v politice Spojených států vůči Laosu, Kubě a Vietnamu. Jádrem tohoto konceptu je, že Spojené státy používají silové hrozby, politickou izolaci, ekonomické sankce, technologické blokády a další, aby přinutily ostatní země provést změny v souladu s požadavky Spojených států, aby si Spojené státy udržely hegemonii v co největší míře.

Je vidět, že „ekonomický nátlak“, jako nedílná součást americké „nátlakové diplomacie“, je patentem Spojených států. Čína vždy prosazovala budování otevřené světové ekonomiky a nikdy se nezapojila do „ekonomického nátlaku“ a rozhodně se proti němu staví. USA chtějí dát toto označení Číně, což je naprosté převracení skutečnosti. Jejich cíl není těžké uhodnout. Jak upozornili analytici, USA chtějí získat z ničeho výhodu v čínsko-americké hospodářské, obchodní a finanční spolupráci a jednáních. Spojené státy chtějí neopodstatněným obviněním donutit Čínu k ústupkům.

Vnější svět si všiml, že americká média v poslední době uvolňují fámy, že USA letos před summitem G7 a po něm oznámí „bezprecedentní“ investiční omezení vůči Číně, která se budou týkat high-tech oborů, jako jsou polovodiče, umělá inteligence, kvantové počítání a další. Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, bude to další příklad toho, jak se Spojené státy angažují v ekonomickém nátlaku vůči Číně a potlačují rozvoj Číny.

Ve skutečnosti je technologická blokáda běžným prostředkem používaným Spojenými státy k ekonomickému nátlaku. V srpnu 2022 vstoupil v platnost americký „Zákon o čipech a vědě“ a některá ustanovení omezují společnosti v provádění běžných ekonomických, obchodních a investičních aktivit v Číně. Lidé z polovodičového průmyslu ve Spojených státech si stěžovali na arogantní chování Spojených států, které zobecňují koncept národní bezpečnosti a ničí ekologii globálního polovodičového průmyslu. „Vláda USA by měla mít jasnou definici toho, co je národní bezpečnost, a měla by být transparentní a předvídatelná.“ Pokud jde o Čínu, největší světový trh pro prodej polovodičů, John Neuffer, prezident a generální ředitel Asociace amerického polovodičového průmyslu, řekl, že americké polovodičové společnosti nemohou chybět. Toto je skutečný hlas tohoto odvětví a vláda USA by k němu neměla být hluchá.

Jednostranné sankce jsou navíc také prostředkem ekonomického nátlaku, který USA zneužívají. Spojené státy si vymyslely různé záminky k potlačení čínských high-tech společností s mezinárodní konkurenceschopností a na sankční seznam zařadily více než tisíc čínských společností. Z globálního hlediska Spojené státy dosud uvalily jednostranné ekonomické sankce na téměř 40 zemí světa, což se týká téměř poloviny světové populace. Až do fiskálního roku 2021 Spojené státy přijaly více než 9.400 sankčních opatření, která vstoupila v platnost a způsobila obrovské humanitární katastrofy. Podle analýzy a odhadů Brookingsova institutu Spojených států během nejhoršího období epidemie COVID-19 v Íránu mohl dopad amerických sankcí způsobit až 13 tisíc úmrtí.

Pro Spojené státy neexistují věční přátelé, pouze věčné zájmy. Spojené státy nešetří ani své spojence a provádí ekonomický nátlak i proti nim. Historicky společnosti amerických spojenců, jako je japonská Toshiba, německý Siemens a francouzský Alstom, všechny zpochybňovaly zájmy Spojených států a byly Spojenými státy bez výjimky potlačovány. Zejména od 80. let 20. století Spojené státy mnohokrát uvalily ekonomické sankce na Japonsko a všemi prostředky potlačovaly výhodná japonská průmyslová odvětví, jako jsou polovodiče, a dokonce podporovaly velké strukturální operace v japonské ekonomice. To se dá na učebnicové úrovni nazvat ekonomickým nátlakem. Japonsko jako hostitelská země letošního summitu G7 nebude mít selektivní amnézii, nebo ano?

Podívejte se na současný „Zákon o snížení inflace“, který zavedly Spojené státy. Někteří analytici poukázali na to, že Spojené státy podporují lokálně vyráběné produkty čisté energie poskytováním nespravedlivých dotací a daňových úlev. Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval, že tento návrh zákona je „extrémně urážlivý“ vůči evropským společnostem a řeší americké problémy způsobem, který poškozuje evropské zájmy. Spojené státy používají „Zákon o snižování inflace“, aby přinutily evropské společnosti přesunout své výrobní linky do Spojených států. Pokud to není ekonomický nátlak, co je to?

Brzy se bude konat summit G7. Mnoho členů tohoto „malého kruhu“ je obětí ekonomického nátlaku ze strany Spojených států. Pokud Spojené státy trvají na zařazení „reakce na ekonomický nátlak“ na program summitu, doporučujeme členským zemím, aby se nejprve zamyslely nad svými vlastními zkušenostmi a odsoudily to, co Spojené státy udělaly, a ne je slepě následovaly a nestaly se tak spoluviníky.

CRI