»Tváří v tvář katastrofám potřebujeme ducha vzájemné podpory. Tváří v tvář katastrofám je každý jedinec velmi malý, ale pokud se spojíme a půjdeme ruku v ruce, pak my, lidské bytosti, budeme určitě schopny společně vybudovat lepší Zemi a vytvořit lepší budoucnost,« řekl při svém úvodním slovu na online besedě v Praze zástupce China Radio International (CRI) Pan Zhang.

Česko-čínská smíšená průmyslová a obchodní komora připravila spolu s mediálním partnerem iportaL24.cz další kulatý stůl, tentokrát na téma »Komunita se sdílenou budoucností lidstva a vyhlídkami pro vztahy mezi Čínou a EU – Modernizace čínského stylu vůči vnějšímu světu«.

V úvodu vystoupil Pan Zhang a řekl, že zdravý rozvoj vztahů mezi Čínou a EU má velký význam pro světový mír a rozvoj. Připomněl slova čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z 1. prosince loňského roku v Pekingu při setkání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem: »Čím turbulentnější je mezinárodní situace a čím významnější jsou globální výzvy, tím větší je světový význam vztahů mezi Čínou a EU.«

»Čína a EU jsou druhou a třetí největší světovou ekonomikou a navzájem jsou důležitými obchodními partnery. Stabilita dvoustranného obchodu a investic mezi Čínou a EU je zásadní pro jejich hospodářský růst a stabilní rozvoj světové ekonomiky. Obě strany mají velký prostor pro pokračování v praktické spolupráci. Pokračování v dialogu a komunikaci na vysoké úrovni, snížení nedorozumění a nesprávných úsudků a prohlubování praktické spolupráce jsou velmi důležité nejen pro Čínu a EU, ale také pro světový mír a rozvoj. Čínská ekonomika se v současné době posunula z fáze růstu s vysokou rychlostí do fáze vývoje s vysokou kvalitou. To znamená, že Čína se snaží podporovat účinné zlepšení ekonomiky a přiměřený růst množství. Čína jako druhá největší ekonomika světa přispívala za posledních 10 let více než 30 procenty ke světovému hospodářskému růstu,« připomněl Pan Zhang.

Věnoval se i vysvětlení pojmu »modernizace čínského stylu«, který zazněl na 20. národním sjezdu Komunistické strany Číny v říjnu loňského roku. »Modernizace v čínském stylu poskytuje novou možnost pro realizaci lidské modernizace. Modernizace v čínském stylu je modernizací zahrnující obrovský počet lidí, který dosahuje počtu 1,4 miliardy obyvatel Číny, kteří se sjednoceně přemisťují do moderní společnosti. Modernizace v čínském stylu je modernizací zahrnující obrovský počet obyvatel a modernizací přinášející společný blahobyt všem. Modernizace v čínském stylu je modernizací, kde je materiální i duchovní civilizace v souladu. Modernizace v čínském stylu je modernizací, v níž panuje harmonické soužití lidí a přírody. Modernizace v čínském stylu je modernizací, která směřuje k mírovému rozvoji. Modernizace v čínském stylu se drží filozofie rozvoje zaměřené na lidi, věnuje pozornost koordinovanému rozvoji člověka a přírody a věnuje pozornost výhodné spolupráci. Tento model modernizace je zakořeněn v Číně a je v souladu s čínskou realitou. Je třeba usilovat o rozvoj země a národa na základě vlastní síly a pevně držet osud rozvoje a pokroku Číny ve vlastních rukou,« uvedl Pan Zhang.

Čínská modernizace klade důraz na mírový rozvoj, obhajuje výměnu a vzájemné učení mezi civilizacemi, vyvracuje tzv. teorii střetu civilizací Západu, vytváří novou formu inkluzivní lidské civilizace a podporuje světový mír a rozvoj. »Čína poskytla světu novou možnost, která znamená opustit zákon džungle, nikoli zapojit se do monopolu moci, překonat hru s nulovým součtem a otevřít novou cestu rozvoje civilizace, která zahrnuje výhodnou spolupráci, společné budování a sdílení,« dodal.

»Pro lidské bytosti je jen jedna Země, obyvatelé všech států žijí na jedné planetě a sdílejí společný osud. Tváří v tvář katastrofám potřebujeme ducha vzájemné podpory. V současnosti, i když se svět postupně obnovil z oparu nové koronavirové epidemie, neměli bychom zapomenout na pomoc, kterou země po celém světě udělaly pro podporu čínského boje s covid-19 v uplynulých třech letech. Tváří v tvář katastrofám je každý jedinec velmi malý, ale pokud se spojíme a půjdeme ruku v ruce, pak my lidské bytosti budeme určitě schopni společně vybudovat lepší Zemi a vytvořit lepší budoucnost,« uzavřel Pan Zhang.

Kulatého stolu se osobně nebo formou předtočeného videa zúčastnili i další hosté. »Česká republika, Evropa, ale i svět jsou ve velké krizi. Ta je nejen ekonomická jako v Evropě a v USA, ale hlavně společenská, která je všudypřítomná i jinde. Dochází totiž ke změně hegemona. Čínská lidová republika slovy prezidenta Si Ťin-pchinga v prosinci 2018 formulovala tzv. sdílený osud lidstva, povinnost lidí na celé zeměkouli zajistit udržitelný rozvoj společnosti na všech kontinentech, aby právo na rozvoj jako základní lidské právo mohlo být zajištěno, aniž by muselo dojít dokonce ke snížení populace a aby nedocházelo k válečným konfliktům,« vzkázal předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip.

»V politice Číny za posledních 40 let převládá praxe, což bylo vidět i na posledním velkém summitu, jehož jsem se před čtyřmi lety zúčastnil a kde byli zástupci vlád ze čtyř nebo pěti desítek zemí světa, včetně některých evropských. S velkým překvapením jsem slyšel, jak je naplňován projekt Pás a stezka. Přiznám se, že když jsem o něm slyšel poprvé, hlavně s ohledem na jeho velkorysost a jeden bilion dolarů, myslel jsem, že zůstane jen u slov jako u řady západních projektů. Byl jsem ale překvapen, že se přešlo i k činům,« vyjádřil se k tématu bývalý premiér České republiky, dnes předseda spolku Nespokojení Jiří Paroubek.

Tématu, které se moc často v Evropě nezdůrazňuje, ale přitom je jedno z nejvíce významných, se věnoval generální tajemník Komunistické strany Československa Roman Blaško: »Vzhledem k tomu, že čínský vesmírný program je řízen především Ministerstvem obrany ČLR a vládnoucí Komunistickou stranou Číny, USA tuto zemi z účasti na Mezinárodní vesmírné stanici vyloučily. Z toho vyplynuly otázky, které byly koncepčně řešeny i nadále tak, aby vesmírný program nenarušoval vztahy mezi ostatními zeměmi, včetně USA a programu NASA. V důsledku toho se Čína dokázala velmi skvěle rozvíjet především vlastní úsilí a na své vlastní stanici pracovat převážně sama. Současné stanici Tiankong předcházely dvě experimentální stanice. V rámci svého vesmírného programu vyslala Čína už v roce 2003 na oběžnou dráhu Země svého prvního čínského astronauta Jang Li-weje. Po bývalém Sovětském svazu a USA se stala třetí zemí, která tak učinila zcela samostatně.«

»Čínská ekonomika ukazuje stabilní růst, který signalizuje další výrazné pozitivní ekonomické ukazatele. Jde o kontrast se Spojenými státy americkými, jejichž ekonomika již nějakou dobu nevzkvétá,« uvedl čestný generální tajemník KSČ Jiří Vábr.

»Česká strana národně sociální považuje obchod mezi Východem a Západem, ale nejen mezi ním, nýbrž se všemi ostatními státy za důležitý. Obchod s Čínou je důležitý po celou historii, protože Čína – snad až na 19. a 20. století – byla největším producentem HDP na světě, a asi to tak i zůstane,« uvedl předseda ČSNS Michal Klusáček.

»Můj pohled na současné dění i celkově na historii je trochu (v pojmech) odlišný, než je současný trend. Například, zastavení respektive odložení projektu Labe, Odra, Dunaj považuji za stejný »teroristický čin na budoucnosti« jako zničení Nord Stream II atp. Budoucnost a středobod budoucího dění vidím v projektu RCEP, neboli největší obchodní (bezcelní) zóny na světě založené na půdorysu ASEAN+,« uvedl expert na zahraniční politiku ČSNS Jaroslav Dvořák.

»Evropská unie už zdaleka není v takové kondici, v jaké by chtěla být a jakou by si představovala. Je potřeba mít na paměti ekonomické hledisko a obchodovat s každým, aby to bylo výhodné pro obě strany,« doplnila předsedkyně České suverenity Jana Volfová. Podle předsedy strany DOMOV Davida Tygra Ploce je Čína velký obchodní partner a pro Evropskou unii, co se týká jejího rozkvětu, pak i vzor.

Podle majitele Literárních novin Miroslava Pavla je velmi důležitá oprávněně zdůrazňována sociální stránka společenského rozvoje. Jedním z nejdůležitějších příkladů je podle něj například úspěšný boj s chudobou. Právě konkrétní výsledky společenského rozvoje v Číně logicky vyvolávají na jedné straně až téměř hysterickou nenávist, na druhé straně ale rostoucí zájem myslících lidí v České republice i ve světě. Lidé chtějí vědět, jak je možné, že Čína se v historicky krátké době proměnila ze zaostalé země v jednu z vedoucích politických a ekonomických mocností světa. Kladou si oprávněné otázky o způsobu řízení společnosti a po vedoucích silách a elitách, které toto řízení uskutečňují.

Na konkrétních číslech dokázala úspěchy čínské ekonomiky v posledních letech a srovnání s Evropskou unií pedagožka, v letech 2001 až 2005 náměstkyně ministra financí pro daně a cla Yvona Legierská. Předseda Nezávislé iniciativy Richard Knot dodal, že Čínská lidová republika je vzorem pro Evropskou unii a Českou republiku v mnoha ohledech, především v tom ekonomickém.

iportaL24.cz/Zbyšek Kupský